Minulý průběhový čas – Past continuous

Minulý průběhový čas patří mezi ty časy, které jsou téměř nezbytné. Hojně se totiž používá i v běžném hovoru, ale nejčastěji se s ním setkáte ve vypravování dějů a příběhů v minulosti.

thumb.php

Tvoření

Minulý průběhový čas se tvoří stejně, jako všechny průběhové časy, tedy za pomoci slovesa BÝT (v minulém čase) a významového slovesa s koncovkou -ING:

He was sleeping.

She was cooking.

They were dancing.

Otázku a zápor tvoříme stejně, jako kdybychom ve větě měli pouze sloveso WAS/WERE:

He wasn’t sleeping.

She wasn’t cooking.

They weren’t dancing.

Was he sleeping?

Was she cooking?

Were they dancing?

Použití

Jako u přítomného času průběhovýho, i minulý průběhový čas  zdůrazňuje průběh či trvání děje. Popisujeme, že nějaký děj, činnost zrovna probíhala v určitý okamžik v minulosti.

  • I was watching TV in the evening.
  • I was swimming in the sea when I was on holiday.

Procvičování

Procvičování 1(Odpověď řekni a pak zmáčni „Show“ a zkontroluj si, zda jsi to měl(a) správně)

Procvičování 2

Procvičování 3

Procvičování 4

Procvičování 5

Procvičování 6

Procvičování otázek 7

Procvičování záporů 8 (U slov jako wasnt a werent musíte přepnout českou klávesnici na anglickou, aby jste mohli udělat správný apostrof, nebo si větu prostě jenom řekněte a pak si odpovědi zkontrolujte)

 

Minulý čas – oznamovací věty

past-simple.spelling

Základní tvar slovesa v minulém čase vytvoříte přidáním přípony -ed:

I play = já si hraji
I played = já (jsem) si hrál
you play = ty si hraješ
you played = ty (jsi) si hrál
he plays = on si hraje
he played = on si hrál
she plays = ona si hraje she played = ona si hrála
it plays = to si hraje
it played = to si hrálo
we play = my si hrajeme
we played = my (jsme) si hráli
you play = vy si hrajete
you played = vy (jste) si hráli
they play = oni si hrají
they played = oni si hráli

POZOR! U některých sloves dochází k pravopisným změnám a změny výslovnosti:

1. Přidání -d místo -ed

Pokud slovo končí na samohlásku e, tak je už „zbytečné“ ke slovu přidávat -ed, ke slovu proto přidáme pouze koncovku -d, jako například:

Move (poslední písmeno je samohláska -e) moved

2. Změkčení koncového -y

Pokud je před y samohláska, nemění se. Pokud je však před ním souhláska, změkčí se:

stay – stayed play – played
study – studied cry – cried

3. Zdvojení koncové souhlásky

K této změně dochází v případě, že sloveso končí na souhlásku, před níž je jedna samohláska, jako například:

Stop (poslední tři písmena jsou souhláska – samohláska – souhláska) stopped

4. Změna ve výslovnosti

Občas se koncovka může vyslovovat /ɪd/, ale většinou se písmeno E nevyslovuje vůbec. Vodítko je jednoduché. Stačí se podívat na písmenko před koncovým -ed.

Pokud je zde T nebo D, příponu -ed vyslovíme /ɪd/:

visit – visited /’vɪzɪtɪd/
land – landed /’lændɪd/

U většiny slovíček však na konci T ani D nenajdete, proto se na konci vyslovuje pouze /t/ nebo /d/. E však nevyslovujeme!

care – cared /keəd/ work – worked /wɜ:kt/
kill – killed /kɪld/ kiss – kissed /kɪst/

POZOR! Minulý čas všech anglických sloves se bohužel takto jednoduše netvoří. Existuje i početná skupina nepravidelných sloves, jejich seznam najdete na konci pracovního sešitu.

A tady už máte odkazy na procvičování pravidelných i nepravidelných sloves v oznamovacích větách:

Pravidelná slovesa – procvičení pravopisu 1

Pravidelná slovesa – procvičení pravopisu 2

Nepravidelná slovesa 1

Nepravidelná slovesa 2

Nepravidelná slovesa 3

Přítomný čas prostý a průběhový

Následující tabulka shrnuje tvoření a použití těchto dvou časů:

Přítomný čas PROSTÝ Přítomný čas PRŮBĚHOVÝ
I work, he works
I don’t work, he doesn’t work
Do you work? Does he work?
I am working, he is working
I‘m not working, he isn’t working
Are you working? Is he working?
Přítomný prostý čas popisuje obecné stavy, stálé děje, obvyklé či pravidelné činnosti. Přítomný čas průběhový popisuje právě probíhající činnosti.
I live in Prague.
He comes from Germany.
I go to the movies every week.
Jack is watching TV.
Somebody is waiting for you.
Not now! I‘m working.

Porovnejte:

  • He plays football.

Je to fotbalista, neříkáme, co dělá teď, ale říkáme, co dělá obvykle, jaký má koníček. V tento okamžik může klidně hrát hokej a my bychom o něm stejně řekli, HE PLAYS FOOTBALL.

  • He’s playing football.

Právě teď to probíhá, ale vůbec to neznamená, že to je fotbalista. Popisujeme pouze to, co probíhá v tento okamžik.

  • She goes to school.

Říkáme o ní, že to je školačka, že chodí do školy. Vůbec tato věta neříká, co dotyčná dělá v tento okamžik.

  • She is going to school.

Tato věta naopak vyjadřuje, co dělá právě teď, tedy to, že je na cestě do školy.

S těmito časy se budete dále setkávat a v průběhu studia zjistíte, že jejich použití je daleko širší, než si zde prezentujeme. V této chvíli si ale pamatujte, že průběhový čas používáme, když se něco právě teď děje, nějaká činnost zrovna probíhá, prostý čas je pro nějaké obecné děje a stavy v přítomnosti, popř. pro pravidelné či obvyklé činnosti.

  • právě teď to probíhá – průběhový čas
  • děje se to obecně v přítomnosti – prostý čas

Zde jsou odkazy na procvičování:

Procvičování 1

Procvičování 2

Procvičování 3

Procvičování 4

 

Opakování přítomného času prostého

Přítomný čas průběhový jsme probírali již minulý rok a proto tento rok se mu už moc věnovat nebudeme, ale přeci jen je to ten nejdůležitější čas a proto byste ho rozhodně měli umět, bude vás totiž provázet každou lekcí.

Takže tady malé shrnutí.

Kdy ho používáme?

Když mluvíme o pravidelné činnosti, stálé pravdě, zvycích, rutinách.

Jak se tvoří?

Jak vidíte v tabulce, ve všech osobách a číslech, kromě 3. os. jednotného čísla nám zůstává sloveso ve stejném tvaru. Pokud je sloveso použito ve 3. os. jednotného čísla, přidáme koncovku -es či jenom -s.

  work – pracovat
live – bydlet, žít
go – chodit, jezdit
1. os. jednotné č.
I work (pracuji)
I live (bydlím)
I go (chodím)
2. os. jednotné č.
you work (pracuješ)
you live (bydlíš)
you go (chodíš)
3. os. jednotné č.
he works (pracuje)
he lives (bydlí)
he goes (chodí)
1. os. množné č.
we work (pracujeme)
we live (bydlíme)
we go (chodíme)
2. os. množné č.
you work (pracujete)
you live (bydlíte)
you go (chodíte)
3. os. množné č.
they work (pracují)
they live (bydlí)
they go (chodí)

Např:

I live in the Czech republic. She lives in France. He goes to the cinema. We have a new teacher……..

Věty v záporu tvoříme s použitím slovesa DO/DOES:

I don’t live in the Czech republic. She doesn’t live in France. He doesn’t go to the cinema. We don’t have a new teacher.

Otázky tvoříme s použitím slovesa DO/DOES:

Do you live in the Czech republic? Does she live in France? Does he go to the cinema? Do we have a new teacher?

Pokud si chcete tento čas procvičit, zde jsou odkazy na cvičení:

Přítomný čas 1

Přítomný čas 2

Přítomný čas 3

Přítomný čas 4

Přítomný čas 5

Přítomný čas 6

Přítomný čas 7